Sazba daně z příjmu FO: Co potřebujete vědět pro rok 2024

Základní sazba daně z příjmu fyzických osob

Daň z příjmu v ČR: co potřebujete vědět

Základní sazba daně z příjmu fyzických osob v České republice činí 15 % ze základu daně. Tahle sazba se týká prakticky všeho, co vyděláváte - ať už jste zaměstnanec, podnikatel, pronajímáte byt nebo máte příjmy z investic.

Pamatujete si ještě superhrubou mzdu? Ta už je naštěstí minulostí. Dříve jsme platili daň z částky, která zahrnovala i pojistné placené zaměstnavatelem - což bylo docela matoucí. Teď je to jednodušší, daň se počítá přímo z hrubé mzdy.

Pro ty šťastnější z nás, kteří vydělávají opravdu hodně, existuje i druhá sazba daně ve výši 23 %. Ta se aplikuje na část příjmů přesahující 48násobek průměrné mzdy. Dříve to fungovalo jako solidární zvýšení daně, dnes je to už běžná součást systému.

Jak se vlastně stanovuje základ daně? Záleží na tom, odkud peníze plynou. U zaměstnanců je to jednoduché - hrubá mzda. U podnikatelů je to rozdíl mezi příjmy a výdaji. A tady přichází zajímavá možnost - můžete uplatnit skutečné výdaje (to znamená schovávat všechny účtenky) nebo paušální výdaje (stanovené procentem z příjmů). Co je výhodnější? To záleží na vašem konkrétním případě.

Neplatíte rádi daně? Kdo by platil... Naštěstí existuje řada způsobů, jak základ daně snížit. Přispíváte na charitu? Splácíte hypotéku? Máte penzijko nebo životní pojištění? Všechno tohle si můžete odečíst od základu daně.

A to není vše! Základní slevou je sleva na poplatníka, která činí 30 840 Kč ročně. To znamená, že každý z nás má automaticky o tuto částku nižší daň. Máte děti? Pak máte nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě. S každým dalším dítětem se částka zvyšuje - stát se tímto způsobem snaží podpořit rodiny s více dětmi.

Není to zvláštní, jak se daňový systém neustále mění? Jednou platíme z toho, podruhé z onoho, sazby se zvyšují, snižují... Změny v sazbách daně, odpočtech a slevách mohou významně ovlivnit výslednou daňovou povinnost. Proto je dobré mít přehled nebo spolupracovat s účetní či daňovým poradcem.

Jak vlastně daň platíme? Zaměstnanci to mají jednoduché - zaměstnavatel jim každý měsíc strhne zálohu. Podnikatelé platí zálohy čtvrtletně nebo pololetně, podle výše daně. A pak všichni podáváme daňové přiznání - buď do 1. dubna, nebo do 1. července, pokud nám ho zpracovává daňový poradce.

Český daňový systém se snaží být progresivní - tedy zajistit, aby bohatší platili poměrně více než chudší. Daří se mu to? To už je na delší debatu...

Solidární zvýšení daně a jeho podmínky

Solidární zvýšení daně zasáhne poplatníky, jejichž příjmy ze závislé činnosti a ze samostatné činnosti v součtu překročí stanovenou hranici. Tohle není jen suchá teorie - v reálném životě se týká manažerů, úspěšných podnikatelů nebo třeba IT specialistů, kteří si ročně přijdou na víc než 1 935 552 Kč (pro rok 2023).

Rok	Sazba daně z příjmu FO	Poznámka
2023	15%	Základní sazba pro většinu příjmů
2023	23%	Solidární zvýšení daně pro příjmy nad 1 867 728 Kč ročně
2022	15%	Základní sazba pro většinu příjmů
2022	23%	Solidární zvýšení daně pro příjmy nad 1 867 728 Kč ročně
2021	15%	Základní sazba pro většinu příjmů
2021	23%	Solidární zvýšení daně pro příjmy nad 1 701 168 Kč ročně
2020	15%	Základní sazba pro většinu příjmů
2020	7%	Solidární zvýšení daně pro příjmy nad 1 672 080 Kč ročně

Představte si, že jako vedoucí pracovník dostáváte měsíčně 170 000 Kč. Jakmile přesáhnete hranici 161 296 Kč měsíčně, z té částky navíc odvedete ne 15%, ale rovnou 22%. Je to jako když jdete do dražší restaurace - za nadstandardní služby si zkrátka připlatíte.

Fakticky tak nejvyšší příjmové skupiny odvádějí daň ve výši 22 % z části příjmů přesahující stanovený limit. A není to málo - těch extra 7 % už dokáže pořádně zahýbat s vaším rozpočtem.

Co je důležité vědět - solidární daň se týká jen příjmů ze zaměstnání a podnikání. Pronajímáte byt nebo máte příjmy z investic? Tady vás solidární zvýšení netrápí. Trochu nespravedlivé vůči těm, kdo tvrdě pracují, nemyslíte?

Na konci zdaňovacího období pak musí poplatník podat daňové přiznání, a to i v případě, že má pouze příjmy ze závislé činnosti. Ano, i když jste dosud daňové přiznání neřešili, s vysokým příjmem se téhle radosti nevyhnete.

Podnikáte a zároveň jste zaměstnaní? Pak si dejte pozor - příjmy se sčítají. Kamarád Milan má firmu na IT služby a ještě učí na vysoké škole. I když ani jeden z těch příjmů sám o sobě nepřekročí limit, dohromady už ano - a solidární daň je na světě.

Pro živnostníky je to ještě zajímavější. I když využíváte výdajové paušály, pro solidární daň se počítá skutečný dílčí základ daně. Takže i když běžně uplatňujete 60% výdajový paušál, pro výpočet solidární daně to neplatí.

Existují způsoby, jak daňovou zátěž zmírnit. Co třeba rozložit fakturaci na přelomu roku? Nebo zapojit do podnikání manželku či děti jako spolupracující osoby? Tohle všechno jsou legální cesty, jak si trochu ulevit.

Pro správné uplatnění solidárního zvýšení daně je klíčové vést přesnou evidenci příjmů. Stačí jeden špatný výpočet a finanční úřad vám pošle doměrek i s penále. A to už dokáže zkazit náladu i tomu nejúspěšnějšímu podnikateli.

Nakonec je to celé o solidaritě - kdo vydělává nadprůměrně, přispívá víc. Otázkou zůstává, jestli je současný systém skutečně spravedlivý ke všem skupinám vysokopříjmových poplatníků.

Slevy na dani a daňová zvýhodnění

Daňové slevy a zvýhodnění můžou pořádně zamíchat s tím, kolik nakonec odvedeš státu na daních. Při současné 15% sazbě daně z příjmu jsou tyhle možnosti úlev pro nás běžné smrtelníky opravdu zásadní.

Každý z nás má nárok na základní slevu na poplatníka 30 840 Kč za rok. To není málo, že? Tahle částka se rovnou odečítá od vypočtené daně, takže reálně ušetříš celých 30 840 Kč. I důchodci, kteří si přivydělávají, ji dnes můžou využít naplno, což dřív nešlo.

Žiješ s partnerem, který má nízké nebo žádné příjmy? Sleva na manžela či manželku ti může ušetřit dalších 24 840 Kč ročně. Podmínkou je, že tvůj protějšek nemá příjmy vyšší než 68 tisíc za rok. A mimochodem, sociální dávky se do tohoto limitu nepočítají. Máš-li partnera s průkazem ZTP/P, sleva se ti zdvojnásobí na téměř 50 tisíc!

Pro rodiny s dětmi je naprostým základem daňové zvýhodnění na dítě. S každým dalším potomkem roste – na první dítě dostaneš 15 204 Kč, na druhé už 22 320 Kč a na třetí a další dokonce 27 840 Kč ročně. Není to skvělé? A co je ještě lepší – tahle výhoda může fungovat i jako daňový bonus. Když je tvoje vypočtená daň nižší než zvýhodnění, stát ti ten rozdíl pošle!

Vozíš dítko do školky? Sleva za umístění dítěte ti umožní odečíst si od daně to, co jsi za školku zaplatil, až do výše minimální mzdy – což pro rok 2023 dělá pěkných 207 600 Kč. Reálně si ale můžeš odečíst jen tolik, kolik jsi skutečně zaplatil.

Život s hendikepem není jednoduchý, a proto existuje sleva na invaliditu. Pro první a druhý stupeň je to 2 520 Kč ročně, pro třetí stupeň 5 040 Kč. Držitelé průkazu ZTP/P mají nárok na ještě vyšší slevu – 16 140 Kč za rok.

Studuješ? Až do 26 let (nebo 28 let u doktorského studia) si můžeš odečíst slevu na studenta ve výši 4 020 Kč ročně. Každá koruna se přece počítá, že?

Myslíš na budoucnost a spoříš si na penzi? Pak si můžeš snížit základ daně o příspěvky na penzijko, které přesáhly 12 tisíc za rok – maximálně však o 24 tisíc. Podobně funguje i odpočet za životní pojištění, také až 24 tisíc ročně, pokud tvoje smlouva splňuje zákonné podmínky.

Správné využití všech těchto možností může dramaticky snížit tvoji daňovou povinnost. V některých případech můžeš dokonce dostat peníze zpátky! Jen nezapomeň, že pro každou slevu musíš splnit určité podmínky a někdy je potřeba doložit patřičné dokumenty. Není to vždycky jednoduché, ale ta úspora za to opravdu stojí!

Daň z příjmu fyzických osob je jako řeka, která teče různými rychlostmi - někdy pomalu, jindy rychleji, ale vždy směřuje k moři státního rozpočtu.

Tomáš Novotný

Progresivní zdanění a jeho principy

Progresivní zdanění znamená, že sazba daně z příjmu fyzických osob roste s výší příjmu. Je to jako když platíte víc, pokud si můžete víc dovolit. Tenhle systém vlastně vychází z jednoduché myšlenky - kdo vydělává víc, může do společného měšce přispět relativně větším dílem než ten, kdo se sotva protlouká od výplaty k výplatě.

V naší české realitě tohle funguje přes daňová pásma. Není to žádná raketová věda - prostě čím víc vyděláváte, tím větší procento z vašeho příjmu putuje státu. A má to svou logiku, ne? Progresivní zdanění vlastně slouží jako brzda proti rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými. Bez něj by se příjmové rozdíly ve společnosti mohly prohlubovat mnohem rychleji.

Když se podíváme na náš současný systém, většina z nás platí základní sazbu 15 %. Ale když váš příjem přeskočí určitou hranici, část nad tento limit se daní 23 %. Tahle hranice není vytesaná do kamene - mění se podle vývoje průměrné mzdy. A nezapomeňme na slevy na dani a daňová zvýhodnění - ty pomáhají hlavně lidem s nižšími příjmy, což je další prvek progresivity v systému.

Představte si dva lidi - jeden bere 100 tisíc měsíčně, druhý jen 20 tisíc. Pro toho druhého může i malé ukrojení z příjmu znamenat, že nebude mít na nájem nebo na jídlo. Zatímco ten první si možná jen o něco méně odloží nebo si nekoupí další zbytnou věc. Dává smysl, aby ten, kdo má finanční polštář, přispíval relativně víc, ne? Z vybraných daní pak máme všichni lepší školy, nemocnice nebo silnice.

Samozřejmě, ne všichni s tímhle přístupem souhlasí. Někdo namítá, že když vezmete lidem příliš velkou část jejich příjmu, ztratí motivaci pracovat víc nebo podnikat. Proč se snažit vydělat další peníze, když vám z nich stát vezme čím dál větší díl? Existují i ekonomové, kteří pochybují, jestli progresivní zdanění skutečně pomáhá zmenšovat nerovnosti. Možná by rovná daň s dobře cílenými sociálními programy fungovala lépe?

V porovnání s jinými zeměmi je naše progresivita docela mírná. Někde ve Skandinávii bohatí odvádějí i přes 50 % svých příjmů, což je podstatně víc než u nás.

Složitost daňového systému je další věc, která může progresivitu podkopávat. Když máte spoustu výjimek, odpočtů a kliček, kdo z toho vytěží nejvíc? Ti, kteří si mohou dovolit daňové poradce - tedy obvykle ti bohatší. Proto je důležité mít systém nejen progresivní, ale i přehledný a srozumitelný pro každého.

S výzvami jako digitalizace, globalizace a stárnutí populace bude role progresivního zdanění čím dál důležitější. Musíme najít způsob, jak spravedlivě vybírat daně v době, kdy práce mění svou povahu, kapitál se snadno přesouvá přes hranice a náklady na zdravotnictví a důchody rostou.

Výpočet daňové povinnosti a zálohy

Výpočet daňové povinnosti a zálohy není jen nudnou povinností, ale vlastně cestou, jak si legálně ušetřit peníze. Každý z nás se s tím potýká – ať už jako zaměstnanec nebo podnikatel. V Česku platíme 15 % ze základu daně, což je rozdíl mezi tím, co vyděláváme, a tím, co nás to stojí.

Pamatuješ na ty časy, kdy jsi dostal první výplatu a divil ses, kam zmizela část peněz? Jo, to byly daně a odvody. A když vyděláváš opravdu hodně, čeká tě ještě solidární daň – dalších 7 % z částky přesahující určitou hranici, která se odvíjí od 48násobku průměrné mzdy. Není to zrovna příjemné, ale tak to prostě je.

Co ale spousta lidí neví – existuje řada položek, které si můžeš od daní odečíst ještě před jejich výpočtem. Splácíš hypotéku? Super, úroky jdou dolů ze základu daně. Máš penzijko nebo životko? Další odpočet. Přispíváš na charitu nebo jsi v odborech? I to se počítá!

Po výpočtu samotné daně přicházejí na řadu slevy. Základní sleva 30 840 Kč ročně patří každému poplatníkovi – to je jako kdybys dostal nový telefon zadarmo. A když máš děti, manžela/manželku s nízkými příjmy, jsi student nebo máš zdravotní omezení, slevy se ještě navyšují.

A co zálohy? Jejich výše a četnost závisí na tom, kolik jsi zaplatil na daních minule. Do 30 tisíc korun ročně? Neplatíš nic. Mezi 30 a 150 tisíci? Dvakrát ročně 40 % z poslední daně. Nad 150 tisíc? Čtvrtletně 25 %.

Když jsi zaměstnaný, je to jednodušší – tvůj šéf to řeší za tebe každý měsíc. Strhne ti 15 % ze superhrubé mzdy a pošle státu. Podepíšeš-li prohlášení k dani (ten slavný růžový papír), můžeš hned čerpat slevy a mít vyšší čistou mzdu.

Na konci roku se všechno sečte, odečte a porovná se zaplaceným. Buď doplácíš, nebo dostaneš něco zpět. Znáš ten pocit, když ti přijde přeplatek? Jako nečekaný dárek, i když jsou to vlastně tvoje peníze, které ti stát jen půjčil.

Daňové zákony se mění skoro jako počasí, takže co platilo loni, nemusí platit letos. Stojí za to občas mrknout na aktuální pravidla nebo se poradit s někým, kdo tomu rozumí. Když víš, jak na to, můžeš ušetřit tisíce – a kdo by nechtěl platit méně, že?

Osvobození od daně z příjmu

Daňová osvobození v Česku jsou malým pokladem, který může výrazně ulehčit naši peněženku. Představte si, že prodáváte byt, ve kterém jste žili poslední tři roky – peníze, které za něj dostanete, jsou zcela osvobozené od daně! Nemusíte státu odvádět ani korunu. A to samé platí, pokud nemovitost vlastníte déle než 10 let, i když v ní nebydlíte.

Vzpomínáte na ten starý nábytek po babičce, který jste prodali sousedům? Nebo na sbírku známek, kterou jste střádali od dětství a nakonec prodali sběrateli? I tyto příjmy jsou od daně osvobozené. U aut, motorek nebo lodí stačí, když je vlastníte alespoň rok – pak je prodej také bez daňové zátěže.

Pěstujete na zahradě zeleninu a občas prodáte přebytky? Chováte slepice a vajíčka nabízíte sousedům? Dokud si tímto způsobem nepřivyděláte více než 30 tisíc korun ročně, nemusíte z těchto peněz platit daň. To samé platí, když někomu půjčíte třeba sekačku nebo vrtačku.

Život nám občas přinese i nepříjemnosti. Když vám vytopí soused nebo nabouráte auto, náhrada škody či pojistné plnění jsou také osvobozené od daně. Vždyť tyto peníze jen napravují způsobenou újmu, nejsou žádným ziskem.

Přivyděláváte si brigádně na dohodu o provedení práce? Do 10 tisíc měsíčně neplatíte žádné sociální ani zdravotní pojištění. To je výhoda především pro studenty a důchodce.

Není to skvělé, kolik možností zákon nabízí? Pamatujte však, že osvobození je něco jiného než slevy na dani. Zatímco osvobozený příjem vůbec nevstupuje do daňového přiznání, sleva na dani snižuje už vypočtenou daň. Každý z nás může využít základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně.

Daňové zákony se bohužel často mění jako aprílové počasí. Co platilo loni, nemusí platit letos. Proto je dobré mít přehled nebo se poradit s odborníkem. Finanční úřady nabízejí bezplatné konzultace, tak proč toho nevyužít? Chybička se může pěkně prodražit, pokud by vám dodatečně vyměřili daň a ještě penále.

Daňové přiznání a termíny podání

Daňové přiznání a termíny podání

Jednou za rok nás čeká to samé – vyplnit a odevzdat daňové přiznání. Základní sazba daně z příjmu fyzických osob činí 15 % ze základu daně, což platí pro většinu běžných příjmů. Pokud ale patříte mezi ty šťastnější s nadstandardními příjmy, týká se vás také solidární zvýšení daně ve výši 7 % z částky přesahující 48násobek průměrné mzdy.

Kdy vlastně musíte daňové přiznání odevzdat? 1. duben je ten den, který si musíte zapsat do kalendáře. Pamatujete, jak jste loni odevzdávali přiznání na poslední chvíli? Jestli tento termín připadne na víkend nebo svátek, máte štěstí – posouvá se na další pracovní den. A pokud spolupracujete s daňovým poradcem nebo potřebujete audit, můžete si oddechnout až do 1. července. Jen nezapomeňte včas doručit plnou moc finančáku.

Moderní doba přináší i moderní výhody. Při elektronickém podání získáte měsíc navíc – až do 1. května. Stačí použít datovku nebo elektronický podpis. Není to fajn motivace přejít konečně na digitální komunikaci?

Co nesmíte vypustit z hlavy – ve stejný den, kdy podáváte přiznání, musíte také zaplatit daň. Jinak vás čekají úroky z prodlení, a ty dokážou pěkně zamávat s peněženkou. Zaplatit můžete převodem, složenkou nebo přímo na pokladně finančáku.

Nechte si peníze, kde je to jen možné! Daňové slevy a odpočty jsou vaším nejlepším přítelem. Základní sleva na poplatníka 30 840 Kč ročně patří každému. Máte manžela/manželku s nízkými příjmy? Děti? Hypotéku? Penzijko nebo životní pojištění? Všechno se počítá a může vám ušetřit pěknou sumičku.

Udělali jste v přiznání chybu? Klid, není konec světa. Můžete podat dodatečné daňové přiznání. Pokud jste na tom biti vy (daň má být vyšší), musíte to udělat do konce následujícího měsíce po zjištění. Jestli jste naopak zaplatili víc, je to na vás – ale kdo by nechtěl své peníze zpět?

Pozor na termíny! Finanční sankce za pozdní podání nejsou žádná legrace – 0,05 % stanovené daně denně, až do 5 % celkové částky nebo 300 tisíc korun. Po pěti dnech tolerance vám může finančák napařit pokutu, i když vlastně žádnou daň platit nemusíte.

A jestli podnikáte jako OSVČ, nezapomínejte na zálohy na daň z příjmu. Jejich výše závisí na vaší poslední daňové povinnosti a platit je můžete čtvrtletně nebo pololetně. Není nic horšího než na konci roku zjistit, že musíte najednou vytáhnout z kapsy velkou sumu, protože jste na zálohy zapomněli.

Změny sazeb daně v posledních letech

Daňové změny, které nás všechny zasáhly

Od roku 2008 do roku 2020 platila v České republice jednotná sazba daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 % - pamatujete si ještě na období, kdy jsme všichni platili stejnou daň bez ohledu na výši příjmu? Tohle zjednodušení mělo své výhody - člověk aspoň věděl, na čem je. Jenže život není černobílý a brzy se ukázalo, že rovná daň není tak úplně spravedlivá pro všechny.

V roce 2013 se na scéně objevila tzv. solidární přirážka ve výši 7 %. Solidární přirážka fakticky narušila koncept rovné daně a zavedla prvek progresivity do systému zdanění příjmů fyzických osob. Týkala se jen těch, kteří vydělávali opravdu hodně - nad 48násobek průměrné mzdy. Co mělo být původně dočasné řešení, s námi zůstalo dalších sedm let.

Rok 2021 přinesl revoluci v našem daňovém systému. Pro příjmy do limitu 48násobku průměrné mzdy zůstala sazba daně na úrovni 15 %, zatímco příjmy nad tento limit začaly podléhat sazbě 23 %. Zjednodušeně řečeno - kdo vydělává více, přispívá do společné kasy větším dílem. Navíc jsme se konečně rozloučili s komplikovanou superhrubou mzdou. Pamatujete, jak jsme všichni kroutili hlavou nad tímhle českým unikátem?

Dobrou zprávou pro naše peněženky bylo také zvýšení základní slevy na poplatníka. V roce 2021 se tato sleva zvýšila z 24 840 Kč na 27 840 Kč ročně a v roce 2022 došlo k dalšímu navýšení na 30 840 Kč. Přiznejme si - v době, kdy ceny všeho letí nahoru, je každá stokoruna dobrá.

V porovnání s našimi evropskými sousedy si vlastně nevedeme špatně. Daně máme stále relativně nízké, i když na odvodech na pojištění si stát vybere své. Není to trochu jako dávat peníze z jedné kapsy do druhé?

Daňový systém se postupně vyvíjí a přizpůsobuje i v dalších oblastech. Odpočty na děti, hypotéky nebo penzijko můžou výrazně snížit vaši daňovou povinnost. Už jste si všechny možné slevy a odpočty prověřili?

Aktuální nastavení daňového systému s dvěma sazbami (15 % a 23 %) představuje kompromis mezi snahou o jednoduchost daňového systému a principem daňové progresivity. Jednoduše řečeno - snažíme se, aby systém nebyl příliš složitý, ale zároveň aby ti, kteří si vydělají více, přispívali poměrně větším dílem. Není to nakonec spravedlivější pro nás všechny?

Mezinárodní srovnání daňového zatížení

Daňové zatížení v Česku a ve světě: Jak si stojíme?

Koukněte se kolem sebe. Ta silnice, po které jezdíte do práce, nemocnice, kde vám pomohli, když jste měli horečku, nebo škola, kam chodí vaše děti – to všechno funguje díky daním. A jak vlastně vypadá daňový systém u nás ve srovnání se světem?

V Česku máme rovnou daň z příjmu 15 %, plus 7% solidární přirážku pro ty nejbohatší. Pamatujete, jak se před lety mluvilo o tom, že rovná daň zjednoduší celý systém? No, a teď se podívejme k sousedům. Němci platí až 45 % ze svých nejvyšších příjmů a Rakušané dokonce 55 %! To je rozdíl, co?

Na druhou stranu, nejsme na tom nejhůř. Bulhaři platí jen 10 % a Maďaři stejně jako my 15 %. Zajímavé je, že Seveřané, kteří jsou proslulí vysokou životní úrovní, platí daně přes 50 %. Za to ale dostanou špičkové školství, zdravotnictví a sociální jistoty, o kterých si můžeme nechat jen zdát.

Když se podíváme za velkou louži, Američané mají federální daň až 37 % plus ještě platí daně jednotlivým státům. Představte si, že žijete v New Yorku a z každé vydělané stovky dolarů vám skoro polovina odejde státu!

Jenže pozor – samotné procento daně je jen špička ledovce. Skutečné daňové zatížení ovlivňují slevy, odpočty a další faktory. Vzpomeňte si, kolik papírování děláte každý rok kvůli daňovému přiznání. Slevy na děti, na poplatníka, na manžela či manželku... všechno tohle snižuje, kolik nakonec zaplatíte.

A co teprve když započítáme sociální a zdravotní pojištění! Tady už to pro nás Čechy nevypadá tak růžově. Celkové odvody z práce máme vyšší než průměr. Cítíte to na každé výplatě, že? Hrubá mzda vypadá hezky, ale na účet vám přijde podstatně méně.

Není to paradoxní? Máme nižší daň z příjmu, ale když se podíváte na celkové odvody, zaplatíme nakonec víc než lidé v některých bohatších zemích.

Trendem posledních let je daně spíše snižovat, zejména ve střední a východní Evropě. Státy se předhánějí, kdo nabídne výhodnější podmínky pro firmy i zaměstnance.

Víte, co je ale nakonec nejdůležitější? Není to jen výše daně, ale jak snadno a srozumitelně celý systém funguje. K čemu je nízká daň, když strávíte týdny papírováním nebo platíte drahé účetní? A taky co za své daně dostanete zpět – kvalitní silnice, nemocnice, školy, bezpečnost.

S tím, jak naše populace stárne a náklady na zdravotnictví rostou, bude otázka daní stále palčivější. Jak zajistit důstojné důchody a kvalitní péči, a přitom neudusit ekonomiku vysokými daněmi?