Co se děje s tělem, když nejíme? Tělo bez paliva: Co se stane, když hladovíte?

Prvotní ztráta vody

Když se rozhodneme pro půst nebo se ocitneme v situaci, kdy nemůžeme jíst, naše tělo prochází řadou adaptací, aby si poradilo s nedostatkem potravy. Jednou z prvních a nejvýraznějších změn je prvotní ztráta vody. Během prvních 24-48 hodin bez jídla tělo spaluje zásoby glykogenu uložené v játrech a svalech, aby získalo energii. Glykogen je vázán na vodu, takže s jeho úbytkem dochází i k úbytku vody z těla. To je důvod, proč se na začátku půstu můžeme cítit dehydratovaní a pozorovat úbytek na váze. Je důležité si uvědomit, že tato počáteční ztráta váhy není ztráta tuku, ale především vody. Pro udržení hydratace během půstu je nezbytné pít dostatek tekutin, ideálně vodu nebo neslazené bylinné čaje.

Využití zásob glykogenu

Když tělo nedostává potravu a hladina glukózy v krvi klesá, začne využívat své zásoby energie. První na řadě je glykogen uložený v játrech a svalech. Glykogen je komplexní sacharid, který slouží jako zásobárna glukózy. Játra ho rozkládají na glukózu, která se uvolňuje do krve a dodává energii důležitým orgánům, jako je mozek. Zásoby glykogenu však nejsou nekonečné a obvykle vydrží pouze 12-24 hodin. Poté, co se zásoby glykogenu vyčerpají, začne tělo získávat energii z jiných zdrojů, jako jsou tukové zásoby a v krajním případě i svalová hmota. Tento proces se nazývá glukoneogeneze a ketogeneze a je pro tělo energeticky náročnější.

Tělo bez jídla je jako dům bez základů. Zpočátku si toho nevšimnete, ale pomalu a jistě se začíná hroutit.

Zdeněk Špaček

Spalování tuků pro energii

Když tělo nemá přísun potravy, začne hledat alternativní zdroje energie. První na řadě jsou zásoby glukózy uložené v játrech a svalech. Ty ale vydrží jen několik hodin. Poté se tělo přepne do stavu zvaného ketóza. Během ketózy začne tělo rozkládat tukové zásoby na ketolátky, které slouží jako palivo pro mozek a další orgány. Tento proces je pomalejší než spalování glukózy, ale je efektivní a umožňuje tělu fungovat i bez jídla po delší dobu. Spalování tuků pro energii je přirozený proces, který se aktivuje při hladovění, ale také při nízkosacharidových dietách. Je důležité si uvědomit, že i když je ketóza přirozený stav, dlouhodobé hladovění nebo drastické diety bez dohledu lékaře mohou být pro tělo nebezpečné.

Ztráta svalové hmoty

Když tělo hladoví a nemá přísun energie z potravy, začne si hledat alternativní zdroje. Jedním z nich jsou i svaly. Ztráta svalové hmoty je bohužel jedním z vedlejších efektů dlouhodobějšího hladovění. Tělo si totiž pro udržení základních funkcí potřebuje palivo a když ho nedostává zvenčí, začne ho získávat zevnitř. Svaly jsou pro tělo v tomto ohledu snadným terčem, protože obsahují bílkoviny, které umí tělo rozložit na energii. Čím déle hladovění trvá, tím větší je riziko ztráty svalové hmoty. To má samozřejmě negativní dopad na naši sílu, výkonnost a celkovou tělesnou kondici. Kromě toho, ztráta svalů zpomaluje metabolismus, což může vést k jojo efektu po skončení hladovky. Proto je důležité si uvědomit, že drastické diety a hladovky nejsou řešením.

Zpomalení metabolismu

Když tělo dlouhodobě nedostává potravu, spustí se v něm obranný mechanismus – zpomalení metabolismu. Metabolismus je souhrn všech chemických procesů v těle, které přeměňují potravu na energii.

Doba bez jídla	Co se děje s tělem
12-24 hodin	Tělo spotřebovává zásoby glukózy v játrech a svalech. Může se dostavit pocit hladu a únava.
24-72 hodin	Tělo začíná spalovat tuky jako hlavní zdroj energie. Může se objevit ketóza, která se projevuje zápachem z úst a zvýšenou žízní.
3-7 dní	Tělo šetří energii a zpomaluje metabolismus. Dochází k úbytku svalové hmoty.

Při jeho zpomalení tělo začne šetřit energií a snaží se přežít s minimem kalorií.

Zpočátku tělo spaluje zásoby glykogenu v játrech a svalech.

Po jejich vyčerpání se začne odbourávat svalová hmota, aby tělo získalo energii z proteinů.

Ztráta svalové hmoty vede ke ztrátě síly, vytrvalosti a celkové vitality.

Dlouhodobé hladovění má negativní dopad na zdraví.

Tělo trpí nedostatkem vitamínů a minerálů, což oslabuje imunitní systém a zvyšuje riziko onemocnění.

Zpomalení metabolismu je obranný mechanismus, který nám v minulosti pomáhal přežít období nedostatku potravy.

V dnešní době, kdy máme dostatek jídla, je však spíše na škodu.

Dlouhodobé hladovění a drastické diety nejsou cestou ke zdravému hubnutí.

Naopak, mohou vést k jojo efektu a dalším zdravotním problémům.

Místo toho se zaměřte na vyváženou stravu a pravidelný pohyb.

Nedostatek vitamínů a minerálů

Dlouhodobý nedostatek vitamínů a minerálů v těle, odborně nazývaný avitaminóza, může mít závažné dopady na naše zdraví. Nedostatek živin oslabuje imunitní systém, čímž se stáváme náchylnější k infekcím a nemocem. Může docházet k únavě, slabosti, poruchám spánku a koncentrace. Dlouhodobý deficit některých vitamínů, jako je vitamín D, může vést k oslabení kostí a zvýšenému riziku zlomenin. Nedostatek železa způsobuje chudokrevnost, projevující se únavou, bledostí a dušností. Nedostatek vitamínů skupiny B může vést k poruchám nervového systému, depresím a kožním problémům. Je důležité si uvědomit, že každý vitamín a minerál hraje v těle specifickou roli a jejich nedostatek se může projevovat různými příznaky.

Oslabený imunitní systém

Nedostatek živin oslabuje imunitní systém. Imunitní systém je jako armáda, která chrání tělo před nemocemi. Bez dostatku vitamínů a minerálů z potravy, tato armáda slábne a je náchylnější k útokům. To znamená, že když nejíme, jsme náchylnější k infekcím a nemocem. Zotavení z nemoci trvá déle a komplikace jsou pravděpodobnější. Dlouhodobý nedostatek jídla může vést k vážnému poškození imunitního systému a chronickým onemocněním.

Psychické dopady hladovění

Hladovění má dopad nejen na naše fyzické zdraví, ale i na psychiku. Nedostatek živin ovlivňuje mozkové funkce, což se projevuje změnami nálady, myšlení a chování. Pocit hladu může vyvolávat podrážděnost, úzkost a zhoršovat koncentraci. Dlouhodobější hladovění může vést k depresím, apatii a ztrátě motivace. Mozek bez dostatku energie není schopen fungovat optimálně, což se odráží i v našich emocích a myšlenkových procesech. Je důležité si uvědomit, že psychické a fyzické zdraví jsou úzce propojené. Péče o stravu a dostatečný příjem živin jsou proto klíčové i pro udržení psychické pohody.

Riziko dehydratace

Nedostatek jídla má za následek i nedostatek tekutin. Tělo je za běžných okolností zásobováno vodou nejen pitím, ale i potravou. Pokud tedy nepřijímáme potravu, musíme dbát na zvýšený příjem tekutin. Dehydratace se projevuje únavou, bolestí hlavy, závratěmi a v krajních případech může vést až k bezvědomí. Dlouhodobá dehydratace má negativní vliv na funkci ledvin a zvyšuje riziko vzniku ledvinových kamenů. Je proto důležité dbát na dostatečný pitný režim, a to zejména v případě, že dlouhodobě nepřijímáme potravu.

Dlouhodobé zdravotní problémy

Dlouhodobý nedostatek živin, ke kterému dochází při extrémním omezení jídla, může mít na tělo zničující následky. Nedostatek energie a esenciálních živin vede ke zpomalení metabolismu, což se projevuje únavou, slabostí a zhoršenou termoregulací –⁠ tedy neustálým pocitem chladu. Imunitní systém slábne, čímž se zvyšuje náchylnost k infekcím a onemocněním. Dlouhodobě nedostatečný příjem potravy může vést k osteoporóze, srdečním arytmiím, anémii a hormonální nerovnováze. U žen se může zastavit menstruační cyklus. Extrémní hubnutí a podvýživa mohou vést k psychickým problémům, jako jsou deprese, úzkosti a poruchy příjmu potravy. Dlouhodobé hladovění je pro tělo extrémně vyčerpávající a může vést k nevratnému poškození zdraví.