Volby do zastupitelstev obcí
Volby do obecních zastupitelstev se konají každé 4 roky. Poslední komunální volby se v České republice konaly v říjnu 2014, přičemž v roce 2015 proběhly v 95 obcích mimořádné volby. Jednalo se o volby nové (v 78 obcích), opakované (4) či doplňující (13) volby, a to v termínech 31. 1. 2015, 14. 3. 2015, 13. 6. 2015 a 26. 9. 2015. Dále uvádíme zajímavá čísla spojená s volbami do zastupitelstev obcí, včetně Prahy, městských částí a městských obvodů. Počet zastupitelstev se za 20 let zvýšil o víc než 100, ale počet volených zastupitelů zůstává prakticky stejný.
Právo volit do zastupitelstev obcí mají státní občané České republiky, kteří nejpozději v den voleb (případně druhý den voleb) dosáhli věku nejméně 18 let, mají v obci trvalý pobyt a nenastala u nich některá z překážek výkonu volebního práva, a státní občané jiného státu, jimž právo volit přiznávala platná mezinárodní úmluva s Českou republikou za splnění týchž podmínek, které platily pro státní občany České republiky.
Voliči jsou zapsáni ve stálých seznamech voličů v obcích, v územně členěných statutárních městech a hl. m. Praze v městských částech a městských obvodech, ve kterých měli trvalý pobyt. Každý volič tak může být zapsán pouze v jednom seznamu voličů. V dodatku ke stálému seznamu mohou být na vlastní žádost zapsáni voliči – státní občané členských států EU, kteří v případě dlouhodobého pobytu v obci mají rovněž právo volit v komunálních volbách a volbách do parlamentu EU.
Občané, kteří nabyli práva volit, jsou do seznamu voličů zapsáni a ti, kteří práva volit pozbyli, z něj jsou vyškrtnuti. V seznamech voličů se uvádí i překážky ve výkonu volebního práva.
Počet členů zastupitelstev vychází z mantinelů daných zákonem pro jednotlivé velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel. Statutární města mají v průměru 39 členů zastupitelstva. Z toho je 5 uvolněných – primátor a 2 až 5 jeho náměstků. Celkové počty uvolněných členů zastupitelstev se pohybují v rozpětí od 3 (Teplice, Chomutov) do 10 v Plzni.
Je jistě zajímavé, že fragmentovaná sídelní struktura má své dopady i na volby. Například velký počet malých obcí – připomeňme, že obcí do 500 obyvatel je v Česku 3 440 – způsobuje častou neschopnost pro vytvoření většího počtu kandidátních listin. Například ve volbách do zastupitelstev obcí z roku 2014 mělo 3 215 obcí (51,6 %) pouze jednu volební stranu, pro kterou mohli tamní obyvatelé volit. Nejčastěji ji tvořila Sdružení nezávislých kandidátů (2 232 obcí) a jednotliví nezávislí kandidáti (802 obcí), ve zbylých případech šlo o samostatně kandidující politické strany a hnutí (140 obcí) a koalice stran a hnutí (41 obcí).
Zastoupení žen v zastupitelstvech obcí a měst. Z celkového počtu 211 278 kandidujících osob ve volbách 2014 bylo dle údajů ČSÚ jen 68 077 žen (32,3 %). V případě zvolených zastupitelů je poměr ještě nepříznivější. Z celkového počtu 59 573 zastupitelů zvolených v říjnu 2014 bylo jen 16 127 žen (27,1 %). Ze statistik vyplývá, že úspěšnost kandidátek je stále nižší než úspěšnost kandidátů. Muži totiž analogicky tvořili 67,7 % kandidátů, ale následně 72,9 % zvolených zastupitelů.
Co se týče věkových skupin ve volbách do zastupitelstev obcí a měst 2014, možná překvapivě nejčastěji kandidovaly osoby starší 60 let (17,4 %), dále osoby ve věku 40 až 44 let (15,2 %) a osoby ve věku 35 až 39 let (14,8 %). A tyto skupiny jsou i úspěšné, osoby starší 60 let tvoří největší podíl zastupitelů (15,8 %), dále to jsou osoby ve věku 40 až 44 let (15,5 %) a osoby ve věku 35 až 39 let (15,2 %).
Tradičně je nejméně kandidujících i zvolených ve věku do 19 let. Ve volbách 2014 kandidovalo 992 takových osob, z nichž bylo úspěšných jen 27. Ačkoliv ženy tvořily 38 % kandidátů této věkové skupiny, z 27 zvolených zastupitelů bylo jen 5 žen (18,5 %). Ze statistik rovněž vyplývá, že s přibývajícím věkem ubývá podíl žen. Zatímco ve věkové kategorii do 19 let ženy tvořily 38 % kandidujících, ve věkové kategorii 35 až 39 let to bylo již jen 33 % a ve věkové kategorii nad 60 let pouhých 29,3 %.
Volby do zastupitelstev krajů
Na podzim roku 2016 proběhly volby do zastupitelstev 13 krajů. V Praze se nevolilo, neboť volby do zastupitelstva hlavního města Prahy podléhají pravidlům voleb do obecních zastupitelstev. Současně s nimi byly vyhlášeny volby do Senátu Parlamentu ČR.
Nejnižší účast v rámci krajských voleb byla v loňském roce v Ústeckém kraji (28 %) a naopak největší účast byla v kraji Zlínském (38 %). V senátních volbách přišlo nejméně voličů k urnám v Mostě, kde v prvním kole hlasovalo přibližně 25 % oprávněných voličů a v kole druhém 10 %. Nejvyšší volební účast byla v prvním kole v Brně a ve druhém kole na Praze 6. Volební účast je konstantní a pohybuje se kolem 35 %, pouze v roce 2004 klesla účast pod 30 % a naopak v roce 2008 se účast vyšplhala na 40 %.
Od vzniku krajů a prvních krajských voleb v roce 2000 se počet subjektů sestavujících kandidátní listiny zvětšil zhruba dva a půl krát z 80 kandidujících subjektů v roce 2000 na 218 politických uskupení kandidujících v krajských volbách v roce 2016. Strmý nárůst vůle participovat na správě krajských záležitostí lze vypozorovat v roce 2012, kdy skokově vzrostl počet politických subjektů na 152.
Věkové a genderové složení
Drtivá většina krajských zastupitelů je starší 30 let. Zastupitelů mladších než 30 let je minimum, respektive pouze dva. Zbytek nových zastupitelů je relativně rovnoměrně rozděleno mezi věkové skupiny 30 – 49 let a 50 a více let. Zatímco u nejmladších zastupitelů dominují ženy, tak v ostatních věkových kategoriích převažují muži v poměru zhruba 4:1. Ve volbách byl zvolen každý 15. kandidát a každá 26. kandidátka.
Nejmladší kandidátce v krajských volbách bylo 21 let a pocházela z Ústeckého kraje, zatímco nejstaršímu kandidátovi bylo 73 let a pocházel z kraje Plzeňského.
