Základní údaje o projektu
Cílem projektu bylo především zefektivnění procesu integrace cizinců prostřednictvím vzdělávání cizinců a zejména dětí cizinců. Dílčími cíli bylo zvýšení počtu odborných služeb a poradenství poskytovaných cizincům, podpora samostatnosti a soběstačnosti cizinců v integračním procesu, průběžný monitoring a mapování reálných potřeb cizinců žijících na území města a součinnost zainteresovaných institucí veřejné správy.
Popis projektu
Problematikou cizinců se Plzeň zabývá kontinuálně již od roku 2005. Významným počinem města Plzně hned v začátcích řešení cizinecké problematiky na území města Plzně byl vznik Kontaktního centra pro cizince při Magistrátu města Plzně – zařízení, jehož posláním bylo poskytovat zdarma ambulantní a terénní služby cizincům žijícím či pracujícím na území města Plzně, kteří se ocitli v obtížné životní situaci nebo potřebují poradit. Spektrum nabízených služeb a činností se neustále rozrůstá, projekt reaguje na aktuální požadavky samosprávy a vývoj cizinecké problematiky na území města Plzně.
Výsledkem aktivit bylo vyškolení erudovaných lektorů, poskytujících kvalitní služby organizačně – technického zabezpečení, zajištění kvalitních překladů a tlumočnických služeb, vytvoření řady metodických materiálů připravených dle potřeb jednotlivých kurzů. Byly pořádány workshopy jednotlivých národnostních etnik, programy pro děti se zaměřením na multikulturní komunikaci, seznámení s odlišnými kulturami, prevenci xenofobního chování, preventivní aktivity – dětské programy realizované ve spolupráci s cizineckou policií. Dále byly vytvořeny výukové a prezentační materiály a pracovní listy. Dalším přínosem aktivit bylo zajištění objektivní informovanosti zainteresovaných subjektů a veřejnosti o problematice integrace cizinců na úrovni samosprávy, resp. zkvalitnění mediálního obrazu tématu integrace cizinců na úrovni samosprávy.
Přenositelnost řešení
Projekt vznikal v době, kdy nebylo možno využít žádnou dobrou praxi z jiných organizací podobného typu. Plzeňský projekt je ve všech etapách koncipován tak, aby jeho segmenty, ale i kompletní projekt, mohl být snadno přenositelný do jiné organizace a jiného místa. Přesto je třeba mít na zřeteli aktuální potřeby a požadavky té které lokality a tomu přizpůsobit flexibilně konkrétní záměry a řešení (např. v případech měst Pardubice a Havlíčkův Brod, která čerpala inspiraci právě z plzeňského projektu). Město Plzeň dále doporučuje zájemcům o zavedení podobného projektu, aby se seznámili s podstatou projektu a přínosem pro danou lokalitu, vyhodnotili opodstatnění implementace i s případnými riziky, zanalyzovali zdroje – finanční, časové, personální, nastavili koncepční postup a hodnotící parametry, resp. navázali spolupráci se subjekty angažovanými v problematice.
Bariéry realizace
Představitelé magistrátu označují řešenou oblast jako „běh na dlouhou trať“, ve které jsou leckdy hluboce zakořeněné xenofobní tendence části společnosti vůči všemu přicházejícímu odjinud, parazitismus na cizincích s nízkou znalostí českého jazyka, podvodné jednání některých zaměstnavatelů a agentur, klientský systém nebo omezená možnost poskytovat služby cizincům ze zemí EU (především Bulharsko, Rumunsko, Polsko, Slovensko) ze strany většiny nestátních neziskových organizací.
Zhodnocení zkušeností
Projekt lze jako takový označit jako jednoznačný úspěch se všemi jeho měřitelnými výstupy – což dokládají nejen hodnocení ze strany vedení města nebo zainteresovaných partnerů, ale pochopitelně především ze strany cizinců samých a široké (zejména odborné) veřejnosti.
Cena Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě – ročník 2012
Zdroj fotografie: Wikimedia Commons, https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cf/P8238366_Radnice.jpg/1024px-P8238366_Radnice.jpg